Pikovice

HISTORIE
První historicky dochovaná zmínka o pikovické části dnešního Hradištka je ze dne 27.března 1571, kdy Jan ze Šternberka prodal Jiříkovi Slepotickému za 2350 kop pražských „ves Sázavu, ves Pikovice, Louky, Podloučí, Měchenice, městečko Štěchovice, Brunšov, dvůr Třebenice, ves Hradiště a poplužní dvůr Chotouň“. Dále přecházelo vlastnictví Pikovic společně s ostatními částmi obce z ruky do ruky buď dědictvím, nebo spekulační koupí. Obrat nastal 13. října 1638, kdy celé území získal pro Strahovský klášter opat Kryšpín Fuk, známý svým významným projektem splavnění Vltavy. Po roce 1848, kdy byla zrušena robota, žilo v našich chalupách a domcích 132 obyvatel. (Na Hradištku 264 a na Brunšově 267). V té době byly Pikovice již součástí samostatné obce Hradištko.

Další významnější události a pozoruhodné záležitosti, které se týkají přímo Pikovic:
1900 – na jaře dokončen jako poslední a nejobtížnější úsek železnice Jílové u Prahy – Skochovice
1906 – vybudována čekárna na železniční zastávce v Pikovicích
1907 – založen Český svaz požární ochrany
20 léta – nápor turistů, rekreantů a trampů
1924 – schváleny regulační a parcelační plány – zahájen prodej stavebních parcel k rekreačním účelům – na to navázala ve třicátých letech vilová výstavba.
1937 – výstavba betonové lávky nahrazující původní přívoz od železnice + elektrifikace.
První válečná zima – velmi krutá – následná povodeň smetla domy i zemědělská stavení v takovém rozsahu, že se ani přes velkou sousedskou pomoc a uspořádanou sbírku pro postižené někteří do svých domovů už vrátit nemohli. Když se však s velkým úsilím vzpamatovali z nejhoršího, čekala je největší rána – nucené vystěhování. Pro účely zřízení německého vojenského cvičiště přišlo vyvlastnění všech určených nemovitostí a pozemků.
1942 – od června probíhalo vysídlení
1944 – postaven pomník padlým
1945 – když se v květnu začal život vracet i do Pikovic, přijížděli občané spolu s novousedlíky parníkem do Štěchovic, protože železniční trať byla přerušena – v tunelech byly za války dílny, sklady a úkryty. První občan – Emil Chadima, se nastěhoval do Pikovic 11.6.1945 a po něm postupně přicházeli další a další
1946 – založen fotbalový klub SK Pikovice
– 13 zemědělců z Pikovic se rozhodlo ustavit Jednotné zemědělské družstvo, jeho činnost však brzy skončila.
1953 – ustavena samostatná DSO Sokol Pikovice pod vedením J. Potockého a Dr. Kudrny
1958 – místní Osvětová jizba se připojuje k hradištské Osvětové besedě – kulturní a společenský život narůstá, aktivně pracuje dramatický kroužek s řadou obětavých ochotníků, intenzivně pracuje Okrašlovací spolek.
Konec 70tých let – stále složitější situaci se zásobováním řešila rekonstrukce bývalé hospody U Dolejších na samoobsluhu a závod veřejného stravování. Na celé akci se podíleli převážně občané Pikovic pod vedením p. Papáčka.
Po r. 1973 vyřešilo neúnosnou situaci s živelným tábořením rekreantů na březích Sázavy vybudování veřejného tábořiště
1989 – 17.5. založena místní organizace Českého svazu zahrádkářů

GEOLOGIE
– území Pikovic se nachází v Česko-moravské soustavě, v oblasti Středočeská pahorkatina, v celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina, ve Štěchovické pahorkatině
– řeka Sázava – nadregionální biokoridor zaujímá s přilehlými břehy na území obce 42 ha
– vrch Medník – 416 m – 19 ha – ekologicky významný krajinný prvek je regionální biocentrum, zvláště chráněné území (MCHÚ), od r. 1933 Národní přírodní památka, splňuje zájmy státní ochrany přírody

SUROVINY
– zlatonosná Sázava protékající jílovským pásmem poskytovala vzácný žlutý kov odnepaměti
– podle pamětníků v Pikovicích bývala i cihelna, která nejspíš vyráběla z místní jílovité hlíny

PŘÍRODA .

– hluboce zaříznuté údolí Sázavy je převážně zalesněno smrkovými, místy jedlovými, dubovými a suťovými porosty
– niva řeky Sázavy je velmi cenným biotopem, jehož rekreační využití by mělo být limitováno
– pikovický ostrov je významným biocentrem, proto je i jeho využití např. pro rekreační účely velmi omezeno
– Medník – jediná lokalita výskytu kandíku psího zubu v ČR, naučná stezka Medník od r.1965
několik vzácných drobných kapradinek, v blízkosti trati i velmi vzácný tis červený

OSOBNOSTI
– Beneš K. J. – spisovatel, dějištěm jeho románů Dobrý člověk a Červená pečeť je dolní Posázaví
– Burian Zdeněk – český malíř a ilustrátor, léta jezdil jako tramp na Zlatou řeku, člen osady Arizona
– Foerster J.B. – hudební skladatel, v době jeho vážné nemoci mu byly Pikovice doporučeny jako lázně, do měsíce se tu doslova postavil na nohy!
– Havlík F. – hudebník a skvělý klarinetista, kapelník orchestru divadla Semafor, žije ve své vile v Pikovicích
– Kryšpín V. – český inženýr a konstruktér parních lokomotiv, často vyjížděl na výlety podél Sázavy, usadil se v Davli
– Matuška Waldemar – zpěvák, vzpomíná na cestování do Prahy posázavským pacifikem z lešanské vojenské posádky
– Morávek J. – spisovatel, celé jeho dílo je vlastně kronikou života lidu dolního Posázaví

TRADICE
– na nejsilnější trampskou tradici dnes úspěšně navazuje pravidelně pořádaný country festival
– Posázavský pacifik každoročně pořádá akce nejen pro děti a na trať vypravuje historický vlak s parní lokomotivou
– místní děti pečlivě udržují tradici velikonoční koledy
– každoročně první neděli po sv.Václavu slavíme posvícení
– pikovičtí hasiči již přes 30 let pořádají pro pikovické děti (a dnes i pro nejedno dítě jejich dětí) oblíbenou mikulášskou besídku

Část obce – Pikovice

Příspěvkem o Pikovicích, který Vám předkládám, si v žádném případě nečiním nárok na kompletní a vyčerpávající informace. Pokusila jsem se „vytáhnout“ z dostupných materiálů veškeré zmínky o naší části obce a chronologicky je seřadit. Uvítám tedy jakoukoliv připomínku a doplnění samotnými čtenáři našich webových stránek!

Jana Chadimová